Bohové
Egyptské božstvo je tak rozsáhlé a jejich vztahy tak spletité, že dodnes nevíme kolik jich vlastně bylo. Pro představu RamesseII (při podpisu kadešké mírové smlouvy) přísahal k tisíci bohům Egypským. Eygypťané byli velmi zbožný národ (jak napsal Herodotos: "zbožnější lid nad tyto není"). Zajímavé byl například fakt, že jedno božsvo uctívané v jednom kraji nemuselo být uctíváno v druhém (jako např. posvátné ryby, nebo krokodýlové- byli v jiných okrscích nenáviděni a někdy dokonce pojídáni. Někteří bohové byli významější, jiní méně. To záviselo také na vládnoucí třídě panovníků a město odkud pocházeli. Egypťané striktně dodržovali náboženské předpisy a svým bohů - hlavně v podobě zvířat přinášeli hojné oběti. U některých z uctívaných zvířat byli vybrány exempláře pro které, až do jejich smrti bylo královsky postaráno (např-Apis-býk měl vlastní zlatou stáj a svůj harém spec. vybraných krav...atd.) O složitosti výběru těchto zvířat již pomlčím ,bylo to velmi složité. Korunou tomu všemu bylo, že se jeden bůh mohl jmenovat jinak ráno, odpoledne a jinak večer.
Nejznámější bohové
- Hor, syn Usira, bůh nebe, úzce spjatý s panovníkem
- Sutech, Horův a Usirův nepřítel, bůh bouří a zmatku
- Thovt, měsíční božstvo, bůh písma, počítání a moudrosti
- Chnum, bůh v podobě berana, který na svém hrnčířském kruhu vytvářel lidi a jejich ka - duši
- Hathor, bohyně lásky, zrození a ochránkyně mrtvých
- Sobek, bůh v podobě krokodýla, vládce Fajjúmu
- Re, bůh slunce, existující v mnoha podobách
- Amon, bůh Stvořitel často spojovaný s bohem Reem
- Ptah, další bůh Stvořitel, patron řemesel
- Anup, bůh mumifikace a pohřebišť
- Usire, bůh půdy a vládce mrtvých
- Eset, manželka Usira, matka Hora a paní kouzel
Posmrtný život
Nejdůležitější součást egyptského náboženství tvoří představy o záhrobním životě. Jsou založeny na příběhu Usira , který byl zákeřně zavražděn, vstal z mrtvých, stal se z něj soudce zemřelých v síni Obou pravd a panuje záhrobnímu světu. Základní podmínkou k posmrtnému životu bylo uchování těla. Proto Egypťané dokonale ovládli umění mumifikace. Kromě toho bylo nutné zajistit zemřelému obydlí – hrobku a jídlo.
Celému souzení duše „ba“dohlíží Usir společně s dalšími 42 bohy. Jde o tzv. psychostási – vážení srdce zemřelého na vahách. Na jednu misku se klade srdce zemřelého a na druhou pírko, nebo závaží v podobě bohyně pravdy Maat, nebo jejích symbolů.
U váhy stojí bůh Anup a sleduje misky vah, bůh Thovt zapisuje výsledek vážení. Za Thovtem stojí netvor s hlavou krokodýla, lví hrudí a zadkem hrocha. Je připraven pohltit zemřelého, nebude-li výsledek vážení uspokojivý. Když tato část dopadne dobře, odvede za ruku bůh Hór k Sirovu trůnu. Tam se koná vlastní zpověď zemřelého.
Ovšem to ještě není zdaleka konec celé procedury. Dále zemřelý oslovuje všechny bohy jejich čestnými přízvisky. Než odešel ze síně, musel znát mnoho odpovědí na řadu zapeklitých otázek. Teprve potom byl zemřelý přijat do posmrtného života.
