Pyramidy

Pyramidy jsou nejznámějším symbolem představ starých Egypťanů o posmrtném životě. Nejvýznamnějším obdobím v historii pyramid byla vláda 4. dynastie, jejíž tři panovníci nechali vystavět pověstné pyramidy v Gíze. Další velké pyramidy se stavěly až za 12. dynastie, tentokrát již nikoli z kamene, ale z cihel. Počínaje 18. dynastií pyramidy ztratily své výlučné postavení místa posledního odpočinku panovníka. Na počátku Nové říše došlo k změně stavební podoby královské hrobky a pyramida začala být používána jako symbol označující místo pohřbu hodnostářů.

Hlavní tvary pyramid

• Stupňovitá pyramida – ve tvaru schodiště, původně šlo o mastaby s odlišnými základnami stavěné na sebe. Džoserova pyramida o šesti stupních má výšku 60 metrů, rozměry základny jsou 109 x 121 metrů. Pyramida byla stavěna metodou skloněných vrstev zdiva, což zvyšovalojejí stabilitu a odolnost. Úhel sklonu vrstev je 16°.
  
• Lomená pyramida - se dvěma různými sklony stěn. Přibližně do poloviny výšky stavby svírají stěny pyramidy se základnou úhel 58°, poté se sklon výrazně snižuje a dosahuje pouze 43°22´. Tato změna sklonu je důsledkem snahy architektů zmenšit masu zdiva, neboť ve vnitřních prostorách se objevily trhliny.
  
• Pravá pyramida - se čtyřmi rovnými stěnami, obložené velmi jemným vápencem, aby povrch působil hladce. Dokonalým příkladem tohoto typu jsou pyramidy v Gíze. Velká pyramida (Cheopsova pyramida) byla vysoká 146 metrů (dnes 138 metrů), délka strany je 230 metrů, sklon 51°50´. Rachefova pyramida má sklon 53°7´, výšku 143,5 metrů a délku strany 215 metrů. Menkaureova pyramida byla vysoká 66 metrů, délka strany byla 105 metrů a sklon 51°20´.